Kariéra v Human Resources

Rozhodovat se dnes, jestli jít pracovat do oddělení řízení lidských zdrojů, je složitější, než tomu bylo kdysi. Dřív bych to asi nikomu nijak zvlášť nedoporučoval, protože se tam toho mnoho nedělo. To pravé HR se ještě pořádně nedělalo a bylo to spíš odkladiště jinde nepoužitelných případů, kterým se ovšem nikdo neodvážil říct včasné sbohem. Dnes je to ovšem už jinak. Kdo má talent a chce se naučit dobře pracovat s lidmi, pro toho může být kariéra v Human Resources to pravé ořechové. Je to oddělení, které má strategický význam a investice do lidí je jedna z mála, která se opravdu každé firmě vyplatí (finanční ředitelé to ovšem stále nevidí rádi, pořád mají zaměstnance za položky v rozvaze). A je hezké pracovat ve firmě, o které se na trhu mluví jako o místě, kde by chtěl každý pracovat. Jen je třeba zvážit, jestli se můj osobnostní profil do Human Resources hodí. A zda budu taky v oddělení lidských zdrojů spokojený a šťastný (jestli čirou náhodou nemám buňky pro něco jiného).

Dnes je mnohdy nudné to, co bylo dříve velmi sexy. Každý chtěl pracovat v marketingu, protože to je to opravdové místo pro kreativní lidi. Bývávalo. Mnozí jsou pak překvapeni, že tráví celé dny s tabulkami v Microsoft Excelu a pro kreativitu tam není žádný prostor. Reklamy se točí regionálně a jednotlivé pobočky si pouze stahují materiály z knihovny. Doba drahých, skoro uměleckých reklam je prostě pryč. Ovšem, o zaměstnance se musíte stále postarat lokálně. To dělá kariéru v HR zajímavější.

Člověk z HR má příležitost sledovat manažery napříč celou firmou. Může si rychle vyhodnotit, který přístup funguje krátkodobě a co přináší opravdový dlouhodobě udržitelný úspěch. Může se účastnit mnoha projektů, které mají vliv na celou firmu. Musí dobře zvážit, co si budou o daném řešení myslet zaměstnanci a jak překonat počáteční nedůvěru a odpor.

Každodenním jednáním s manažery se z člověka z HR stane dobrý vyjednavač, který rychle odhalí, kdy ho druhá strana upřímně informuje a kdy se jej snaží vmanévrovat do nekomfortní situace. Naučí se mluvit s lidmi tak, aby nevzbudil přehnaná očekávání. A dobré řízení očekávání svého šéfa je nutná podmínka úspěšné kariéry kdekoliv.

Co se v Human Resources člověk naučí?

Kariéra v Human Resources dá člověku brzký přístup k lidem, kteří mají ve firmě opravdový vliv. Moderně se tomu říká networking, dříve se tomu říkalo, že je to příležitost se dobře zapsat. A pro každý úspěch je networking s lidmi, co mají vliv, velmi důležitý. Často totiž přichází moment, kdy je třeba, aby si někdo na člověka vzpomněl. A je dobré, když si vzpomene někdo, kdo má na rozhodování zásadní vliv. A člověk v HR se naučí, jak se v daných situacích chovat a jak ovlivňovat důležitá rozhodování, aby z nich měla firma prospěch.

Pro čerstvého absolventa je práce Human Resources příležitostí, jak se seznámit s celou firmou. Má výbornou možnost zjistit, jak jednotlivá oddělení pracují a co je pro jejich zaměstnance důležité. Mnohdy uvažujeme o práci v jiných odděleních jako o své vlastní, ale je to velký omyl. Každé oddělení klade důraz na něco jiného a člověk z HR má dobrou příležitost vidět zásadní rozdíly. A hledat důvody, proč jsou přístupy tak rozdílné. To umožňuje pomoci hledat společná témata a mosty v budoucnosti, když nastanou konflikty.

Člověk se v Human Resources naučí jednat s lidmi, důstojně a přitom si stále stát za svým. Každý člověk není v nejlepší náladě, když dorazí do oddělení lidských zdrojů. A člověk z HR ho musí umět uklidnit, zjistit skutečnou příčinu a pokusit se zjednat nápravu. Není lepší škola, jak slušně vycházet s lidmi, než je práce v oddělení HR.

Ten pravý osobnostní profil pro HR?

Na druhou stranu je třeba i zvážit, jestli jsem ta správná osobnost pro kariéru v HR. Pokud jsem tichý analytik, který miluje svou práci s daty a s počítačem, pak asi nebudu v HR spokojený. Budou mi vadit všichni ti lidi, co pořád na HR chodí a něco chtějí. Ruší totiž od mé důležité práce. A lidi se pak naučí na HR nechodit a jen si stěžovat, jak jsou tam všichni nepříjemní a vůbec neschopní pomoci.

Člověk z HR musí mít prostě lidi rád. Musí s nimi mluvit a musí jim umět naslouchat. Je to častá chyba, že lidi z Human Resources hodně mluví, ale o to méně naslouchají. A přitom, ten kdo v pravý moment mlčí, ten se obvykle dozví nejvíc.

Člověk z HR musí být nadšený a musí věřit, že firma dělá dobré věci a že každý si v ní najde své místo, pokud bude chtít. Nemůže slibovat úspěch každému, ale těm, kteří chtějí, pro ty je to to pravé místo pod sluncem. A musí si umět najít příklady, kdy to zafungovalo.

Musí to být hlava otevřená, protože v HR neexistují univerzální pravdy a řešení. Musí se učit z toho, co zažil a adaptovat to na nové situace.