HR Business Partner? To nemůže být každá HR teta.

Naše posedlost pozvednout Human Resources na strategického partnera je občas zdrojem posměchu ostatních ve firmě. Nepřistupujeme k tomu totiž racionálně a logicky, ale uděláme první krok, který není promyšlený až do konce. Je polovičatý a jako takový ho tak všichni ve firmě i vidí. Moderní řízení lidských zdrojů totiž stojí na pozici, která se jmenuje HR Business Partner. A je to zároveň i práce, pro kterou se nehodí každý, kdo ten titul nosí. A v tom je často první a poslední chyba celé implementace nového modelu řízení lidských zdrojů.

Celé to odstartoval v 90. letech minulého století David Ulrich. Přišel totiž s novým modelem řízení lidských zdrojů. Napsal vcelku čtivou knihu, kde definoval několik základních rolí, které musí Human Resources plnit ve firmě, aby mělo svou přidanou hodnotu. A jedna z těch rolí byla ta, která se všem zalíbila. Měli jsme se totiž stát partnery pro ostatní manažery a leadery ve firmě. Mimochodem, o Davidu Ulrichovi asi ještě na své cestě v HR uslyšíte často.

Atraktivnost celého modelu stojí na tom, že HR ředitel je najednou mnohem důležitějším partnerem pro ostatní členy týmu, protože přebírá zodpovědnost za celou politiku řízení lidských zdrojů ve firmě. Už není pouhý dodavatel různých požadavků, ale dodává ucelená řešení, za která je plně zodpovědný. Také sdílí s ostatními zodpovědnost za finanční výsledky společnosti. Mimochodem, ta zodpovědnost je taky často kamenem úrazu, protože hodně lidí chce moc, ale už nechce onu zodpovědnost.

Návrh nového modelu byl to revoluční a v komunitě Human Resources se z něho stal okamžitý hit. Každý HR ředitel chtěl být partnerem a chtěl být důležitější. Stačí si představit jenom ty dlouhé, inspirativní a strategické diskuze s generálním ředitelem. Najednou přece bude slyšet můj hlas a názor. Kdo by si něco takového ve firmě nepřál? Přeměnit se z pouhého administrátora a dodavatele kandidátů někým, v kom ostatní vidí i jinou přidanou hodnotu. Teď už to jenom nějak zařídit, aby se to stalo. Musíme najít onoho strategického HR business partnera.

HR Business Partner není člověk, který rozumí všemu v HR. Je to spíš dobrý obchodník a vyjednavač, který dokáže najít schůdnou cestu pro obě strany. S důrazem na slova „pro obě strany“, protože často se stane, že je to klientům špión a záškodník v Human Resources. Rozumí podnikání firmy a dobře se orientuje v základních firemních procesech. Zná všechny klíčové lidi ve firmě osobně a umí se s nimi domluvit. Neslouží, ale pomáhá. Dokáže se orientovat v nepřehledné situaci a najde řešení neřešitelného. Nemyslí na to, co je třeba teď, ale co bude firma potřebovat zítra. Ostatní si ho váží jako profesionála, co si umí zachovat klidnou a chladnou hlavu. Nebojí se zodpovědnosti. Je to prostě tak trochu superman.

Jenže, takových lidí je v Human Resources hodně málo. A když se někdo najde, tak je pekelně drahý. Stojí mnohdy víc, než manažeři, které má jako partner obsluhovat. Už jenom proto, že musí být stejně zkušený a firemními krizemi otřískaný jako ti, kterým má přinést unikátní řešení složené ze standardních HR procesů. A každý HR ředitel si takového člověka velmi dobře hlídá, protože moc dobře ví, kolik bolestí hlavy mu ušetří.

A tady často udělá HR ředitel svou první a mnohdy i poslední chybu při implementaci nového modelu. Svolá si celý tým a slavnostně přednese, jak bude nové oddělení lidských zdrojů vypadat. A jako bonus oznámí, že personalistky jsou ode dneška HR business partneři. A automaticky se čeká, že se stane zázrak. A on se nestane.

Pokud byl někdo celý život administrátor, nelze čekat, že od zítřka se změní na člověka se strategickým pohledem, který se navíc nebude bát udělat zásadní rozhodnutí bez mnoha předchozích souhlasů. O tom totiž pozice HR business partnera je, že se rozhoduje sám a ředitel mu pouze občas kryje záda.

Není to vůbec chyba oné personalistky, že není v nové roli úspěšná. Ona se prostě chová tak, jak se od ní vždy čekalo a co stačilo. Aby dorostla do jiné pozice, to vyžaduje velkou časovou i finanční investici. Samo od sebe se to totiž nestane.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *